středa 31. ledna 2018

Rytíř bez bázně a hany (recenze knihy Království meče – František Niedl)

Království meče, autor František Niedl, vydalo nakladatelství MOBA, Brno 2017, 280 stran

„Co se stalo?“ zeptal se otce Berengara.
„Zabili jednoho z našich nejschopnějších zvědů, Koldu, který se dostal nejblíž.“
„Takže o nás ví?“
„Není to vyloučené, ale spíš bych se klonil k tomu, že se tak stalo náhodným souběhem událostí. A vlastně na tom teď už nezáleží. Oni jsou už rozhodnuti. A my známe většinu jmen a víme, jaký mají cíl. Teď už zbývá jen získat konečný důkaz a včas uvědomit krále.“

Před koncem loňského roku jsme se dočkali vydání již čtvrtého dílu ze série Rytíři z Vřesova. Možná jste ho vyhlíželi tak netrpělivě jako já. Pokud jste četli předchozí historické romány – Rytíři z Vřesova, Růže a lev (recenze) a Ve službách mocných (recenze) – nemohli jste si nechat ujít Království meče.

V knize se opět setkáváme s našimi oblíbenými hrdiny, kteří mě tak nějak přirostli k srdci, a to Wolframem Katzingerem z Olšové a Benešem z Vřesova. Wolfram je ve službách samotného Jana Lucemburského a Beneš z Vřesova je manem Petra z Rožumberka a pokračuje v budování svého hrádku, nebo spíš hradu? Král Jan Lucemburský se rozhodne svolat zemskou hotovost, aby vyrazil proti Matúšu Čákovi, uherskému palatinovi, který si zabral okolí Holíče. Prozradím vám, že se můžete těšit na pořádnou bitvu a nebude v ní chybět nikdo důležitý. Kdo nakonec zvítězí? Co čeká Wolframa po návratu do Prahy? A není vřesovský hrádek v ohrožení? Pojďte se začíst do tohoto skvělého historického románu, který je nabitý převratnými událostmi.

Myslím, že se nenajde nikdo, kdo by obdivně nevzhlížel k Wolframovi, je to typ rytíře bez bázně a hany. V bitvě u Holíče ukáže, že je to opravdu člověk na pravém místě a že se umí orientovat i na bitevním poli. Wolfram nejenže vládne svým mečem, ale umí se ohánět i svými argumenty, a tak vítězit i na poli diplomacie, a jeho myšlenky nás nejednou pobaví. Autor nás neochudí ani o milostnou linii, kdy Wolframovi již v předchozím díle do cesty postavil krásnou Eleanor a můžete se těšit, že i v této knize se bude jejich vztah dále rozvíjet.

„Někdy rozhodne o boji tvrdý úder, někdy trpělivost a také kázeň. A tu Benešovi lidé měli. Bylo zřejmé, že už mají Rožumberští navrch. Bylo tedy jen otázkou času a množství padlých, kdy získají vítězství na svoji stranu.“

Také Beneš z Vřesova se znovu setkává s Anežkou, která mu není lhostejná. Její jednání ho však přinutí mít se na pozoru. Jak to mezi nimi dopadne? Postava Beneše je také typem kladného hrdiny, který se dokáže postarat nejen o sebe. V tomto románu bude na vážkách, má zůstat na Vřesově, který ještě není dostavěn, anebo se má vydat na pomoc Petru z Rožumberka, jak mu velí jeho manská povinnost? Nechte se překvapit, jak to nakonec Beneš vyřeší.

František Niedl opět potvrdil svoje vypravěčské umění, jeho popis bitvy u Holíče je naprosto skvělý, že mu i odpouštím, že se dopustil historické nepřesnosti. Musíme vzít v potaz, že se nejedná o literaturu faktu, ale o dílo beletrie, které si autor může utvořit k obrazu svému.

V této knize nechybí nic – spiknutí, bitva, drobné potyčky, přepadení hradu, jedna poprava a také jedna svatba. Čtenáři si opravdu přijdou na své, jak muži, tak ženy. Autor nám vše krásně vylíčí a drží nás v napětí a obavách o naše oblíbené hrdiny.

„O co ti jde, pane?“ obrátil se Wolfram na Čáka. „Chceš za každou cenu zemřít? Rád bych ti vyhověl. Ale nemohu českého krále připravit o někoho, kdo pro něj představuje slepici, která bude snášet zlatá vejce. Takže… až někdy jindy.“

Kniha je opět velmi čtivá. V kapitolách se střídají osudy Beneše a Wolframa. A pokud jste již zapomněli některé důležité okamžiky z předchozích dílů, autor vám je nenásilně připomene v první třetině knihy. Za toto oživení událostí minulých autorovi děkuji.

Knihu doporučuji milovníkům historických románů, není zde nouze o napětí a střety a tentokrát se čtenář pohybuje i v blízkosti samotného Jana Lucemburského a je mu umožněno ho více poznat.

Moje hodnocení je 100 %.

„Wolfram nasedl na Fratella z rampy, která byla ke snadnějšímu nasednutí obrněnců postavena u stájí zřejmě už při stavbě hradu. Fratello nejdříve před Wolframem uskočil, protože ho nepoznal. Až když na něj promluvil, uklidnil se. A stále se na něj nechápavě otáčel. Nejen lidé, ale už i kůň si myslí, že jsem se zbláznil, pomyslel si Wolfram.“

Již nyní se těším na další díl série a jsem moc zvědavá, co si pro nás autor připraví příště, ale nejspíš víte, kdo se narodil roku 1316.


Děkuji nakladatelství MOBA za to, že jsem se opět mohla přenést do doby, kdy rytířská čest něco znamenala.

Žádné komentáře:

Okomentovat